Divadlo v Rynárci má velkou tradici. Podle dostupných údajů se začalo hrát divadlo v naší obci v roce 1904 pod vedením pana učitele Bělohlava.
1904
Záznamy o činnosti spolku po roce 1931 se bohužel nedochovaly, ale divadlo se hrálo pořád. Divadelní spolek přispěl několikrát finančně na postavení pomníku obětem první světové války. Ochotníci dokázali sehrát za jeden rok i pět divadelních her, pořádali naučné a vlastenecké přednášky. S velkou obětavostí vybudovali nové jeviště, mnoho nových kulis, krásně malovanou oponu apod.
Divadlo nepřestalo hrát ani během druhé světové války. Bylo sehráno několik divadelních her a tři operety: U naší kapličky, Hospůdka u Markytky, U panského dvora. To byla ve válečném období velká odvaha.
1931
Poslední představení bylo sehráno v šedesátých letech. Jednalo se o pohádku Zkouška čerta Belínka. Toto představení hrála mládež za režie pana Jedličky.
Po převzetí budovy Jednotou bylo stálé jeviště zbouráno za účelem rozšíření sálu. Dekorace byly zničeny, což znamenalo konec divadla v Rynárci na dlouhá léta. Vše co budovalo několik generací bylo nenávratně ztraceno.
1960
Rynárecký soubor byl založen v roce 1988. V době založení měl devět členů včetně kulisáků, osvětlovače a nápovědy. Všichni dělali všechno. Během let se přidali další lidé. Někteří vydrželi rok, dva, někteří pracují dodnes. V současné době má soubor více než 30 aktivních členů.
Co se profese týče v souboru najdete: studenty i důchodce, úředníky, zámečníka, pokrývače, zlatníka, soukromé podnikatele i profesora a dělníky.
Při hře se také používají kulisy. Některé se půjčují a za posledních několik let si jich také spoustu vyrábíme sami. Téměř všechny vyráběli pan František Kučera a Václav Bulant po dobu své činnosti v souboru. Namalovali je pan Adolf Janáček a Pavel Sankot. V současné době maskují paní Jaroslava Bulantová a Michaela Jelínková.
1988
Tyto údaje jsou uvedeny v jednatelské knize z roku 1921 - 1931, kde tak zapsal pan Josef Sláma, jednatel spolku divadelních ochotníků. Tento spolek byl založen v roce 1921 a měl 26 členů. Za dobu 10 roků sehráli ochotníci 34 divadelních her.
Za pozornost stojí i skutečnost, že v Rynárci hrála s ochotníky, v té době členka divadla v Olomouci, paní Jarmila Kurandová ve hře "Velbloud uchem jehly".
1924
Ani po válce činnost ochotníků neustala. Každý rok soubor hrál a pořádal silvestrovské pořady, které měly u diváků velký ohlas. V roce 1954 bylo vybudováno nové stálé jeviště a hned příští rok nacvičeny a sehrány tři nové hry. Byla to Lucerna, Jedenácté přikázání a Naši furianti. O něco později se jeviště začalo používat i k promítání filmů a hraní loutkového divadla.
1954
V roce 1987, kdy byl Rynárec jedním z obvodů města Pelhřimova, byli členy občanského výboru mimo jiné také páni Václav Mudra a Miroslav Kumžák. U znovuzrození divadla stáli právě tito dva. Pan Václav Mudra přišel s myšlenkou, opět zkusit v Rynárci hrát divadlo. Myšlenka padla na úrodnou půdu a tak pan Miroslav Kumžák a parta lidí, které kolem sebe shromáždil, nasedla do vlaku, který jede bez zpoždění do dnešních dnů.
1987
První divadlo se hrálo na pódiu pro muzikanty, na které byly navezeny palety z důvodu jeho vyvýšení. Kulisy nebyly prakticky žádné a proto musela být vybrána taková hra, kde jich bylo zapotřebí
co nejméně. Opona se v Rynárci opět otevřela v březnu roku 1989.
1989
Teprve další rok se jeviště přestěhovalo na druhou stranu sálu, aby bylo prostornější. Každý rok se něco vylepšovalo. Tyto práce by nebyly provedeny bez finanční pomoci sponzorů a hlavně bez pomoci místních občanů, řemeslníků, kteří přiložili ruku k dílu a ochotníkům pomáhali při přestavbách.
1990